Vyplatí se investice do solárních panelů?

Pokud zvažujete instalaci fotovoltaiky na Váš dům, možná si pokládáte otázky, jestli se vám taková investice vyplatí, jaká je její návratnost nebo je dokonce lepší peníze použít jinak? Záleží na mnoha faktorech. Pouhé porovnání ceny zdroje a ceny ušetřené energie totiž překvapivě nestačí.

Nad návratností fotovoltaiky lidé často uvažují tak, že zprůměrují množství energie, které zvažovaná elektrárna dokáže vyrobit, a vynásobí ho aktuální cenou elektřiny. Tak získají představu, kolik by teoreticky mohli ušetřit. Výsledek stačí vynásobit počtem let, na které je zdroj dimenzovaný, porovnat číslo se vstupní investicí a zdánlivě mají hotovo. Jenže takový výpočet je příliš zjednodušený a nepřesný.

Záleží nejen na konkrétních parametrech elektrárny, ale především na životním stylu dané domácnosti. Někdo udělá maximum pro to, aby spotřeboval téměř vše, co elektrárna vyrobí, zatímco někdo jiný zužitkuje 50 nebo 30 procent vyrobené energie. S tím souvisí otázka, na co všechno se vlastní elektřina bude používat. Využijeme elektrárnu pro elektrické spotřebiče, ohřev teplé vody, filtraci a ohřev bazénu, elektrické topení, nabíjení auta atd.?
Investice do fotovoltaiky je dlouhodobá, takže by se do propočtů měla promítnout také inflace, nějaký odhad zdražování elektřiny a předpokládané dodatečné náklady.

Správný investor by měl při rozhodování, jak své prostředky zhodnocovat, porovnávat také různé alternativy. Co když existuje investiční příležitost, která mi dokáže vydělat tolik, že pro mě bude výhodnější než pořízení solárního panelu? Za elektřinu sice budu stále platit víc, ale možná mi to výnosy z této investice zaplatí, a ještě mi zbyde něco navíc.

Naše výpočty ukazují, že tomu tak většinou není a investice do solárních panelů, jak si ukážeme na příkladech níže, bývá tou nejrozumnější. Alternativní investice by totiž musela dosahovat průměrných ročních výnosů 6 až 8 %, aby byla s výhodností pořízení fotovoltaiky alespoň srovnatelná. Rozptyl je dán uvažovaným tempem zdražování elektřiny. 

Výhodnost solárních panelů je kromě úspory na spotřebě elektřiny znásobena také dotací na její pořízení. Ta totiž významně snižuje výši vynaložených vlastních peněz při jejím pořízení.

Investičních příležitostí jsou na trhu tisíce. Jejich výnosový potenciál obvykle roste s vyšší mírou rizikovosti, že klient může investicí své prostředky také znehodnotit.

V porovnání se zhodnocováním prostředků s nulovou až nízkou mírou rizika vychází investice do solárních panelů výhodněji. Proto bude výhodnější investovat do fotovoltaiky než zhodnocovat peníze na spořícím účtu, termínovaném vkladu, využívat stavební spoření nebo investice do státních dluhopisů. V těchto případech totiž budete dosahovat zhodnocení jen 2 až 4 % ročně.

Srovnatelných ročních výnosů 6 až 8 % a více mohou dosahovat investice do akciových a jiných dynamických fondů či přímo konkrétních akcií či korporátních dluhopisů. Investor zde však musí počítat se zvýšeným rizikem poklesu hodnoty jeho investice nebo její ztráty.

Oproti tomu solární panely považujeme za méně rizikovou investici. Jediné riziko by musela být vyloženě smůla na vadný kus. Ten by si pak vyžádal dodatečné náklady na pozáruční opravy nebo jeho výměnu. V příkladech níže navíc do výpočtu výhodnosti investice do fotovoltaiky zahrnujeme i běžné náklady na servis.

„Jsou situace, kdy se pořízení fotovoltaiky vyplatí a také takové, kdy se nevyplatí – minimálně z pohledu dlouhé návratnosti. Vždy se snažíme zjistit, co konkrétně vede klienta k pořízení fotovoltaické elektrárny, jaké má očekávání. Velmi zjednodušeně lze říct, že peníze, které by jen ležely na účtu, vám vždy lépe poslouží na střeše v podobě FVE. Z našich zkušeností jsme ještě neměli klienta, který by investici do elektrárny zpětně hodnotil jako špatnou, nevhodnou. Naopak, někteří po instalaci elektrovýrobě propadnou, pořídí si navíc třeba elektroauto a fotovoltaickou elektrárnu rozšiřují. Ale existuje mnoho investičních nástrojů, toto je pouze jeden z nich. Zároveň je mnoho klientů, kteří na elektrárnu nehledí pouze jako na investiční nástroj, ale chtějí využít vlastní zdroj energie k větší soběstačnosti a nezávislosti. Uvedeme několik příkladů, na kterých se dá dobře ilustrovat, jak můžou délku návratnosti podstatně ovlivnit některé detaily“, říká jednatelka firmy Solare s.r.o., Alžběta Vacková.

Kromě klasické fotovoltaické elektrárny nastává poměrně zásadní nárůst instalací fotovoltaického ohřevu TUV v rámci programu NZÚ light, který se vyhlásil v době energetické krize a má pomoci hlavně nízkopříjmovým rodinám. U této skupiny Čechů jsou dotace tak štědré, že celá instalace je většinou dotací pokryta nebo elektrárnu postavíte s malým doplatkem. Pokud máte střechu s dobrou orientací a splňujete podmínky dotačního programu, je ideální takovou možnost využít.

MODELOVÝ PŘÍKLAD Č. 1: Návratnost fotovoltaiky o výkonu 4 kWp (bez baterie)

Základní parametry sestavy:
•    Celková cena sestavy: 180 000 Kč vč. DPH
•    Dotace z programu Nová zelená úsporám: 80 000 Kč
•    Spotřeba vlastní vyrobené elektřiny: cca 60 %
•    Cena elektřiny ze sítě: 4,75 Kč/kWh
•    Prodej přebytků: 1,5 Kč/kWh
•    Průměrný růst cen elektřiny: 5 % (ročně)
•    Výměna střídače: 25 000 Kč

Jde o základní sestavu pro rodinný dům. Vzhledem k chybějícímu bateriovému úložišti, je vyrobená energie určena k okamžité spotřebě a případné přebytky lze ukládat jedině do vody. To znamená, že elektřina, kterou nezužitkují spotřebiče, ohřívá vodu v bojleru (efektivněji v bazénu či vířivce). 

Efektivnějšímu využití energie pochopitelně pomůže i to, když je přes den někdo doma a spotřebu tomu přizpůsobí. Například tím, že pračku, myčku i další spotřebiče zapíná přes den, kdy je produkce fotovoltaiky nejvyšší. I tak ale značná část vyrobené elektřiny během dlouhých slunečných dnů odteče do sítě. Je to daň za levnější řešení bez baterie.

Budeme-li počítat, že uvedená sestava vyrobí ročně cca 4 MWh elektřiny a odběrová cena elektřiny ze sítě se pohybuje kolem 4,75 Kč/kWh, pak při využití 60 % vyrobené elektřiny (a současném prodeji přebytků) dosáhneme roční úspory bezmála 14 000 korun. Započítáme-li do výpočtu postupné opotřebení fotovoltaických panelů (dle technické specifikace výrobce), vyjde nám, že za 25 let zmíněná elektrárna ušetří přes 325 000 korun. Nevypadá to jako příliš vysoké číslo, ale to je právě důsledek zjednodušeného výpočtu. V čase se proměňují i další faktory, se kterými je třeba počítat. Jedním z velmi důležitých je inflace, která podle Českého statistického úřadu vycházela v roce 2023 na 10,7 %1, ale předpokládáme, že toto číslo bude v dalších letech nižší. K tomu je třeba sledovat ještě trend vývoje cen elektřiny. V posledních letech tato komodita stále zdražuje a podle současných prognóz to tak bude i nadále3. Pokud tedy do 25letého výhledu zahrneme kontinuální inflaci na současné úrovni2 a každoroční cca 5% navýšení ceny elektřiny, dostáváme rázem úplně jiná čísla. V takovém případě by tato základní elektrárna za dobu své garantované životnosti ušetřila domácnosti přes 550 000 korun. 

Ušetřím v tomto případě na elektřině dost?
I kdybychom brali v potaz jen první výpočet, vrátí se investice do vlastního zdroje přibližně už za pět let. Pokud započítáme inflaci a zdražování elektřiny, zkrátí se návratnost o další rok. Od té doby už bude fotovoltaika jenom spořit, a to vůbec ne málo. Navíc je vyzkoušené, že fotovoltaické panely vydrží mnohem déle, než udává garance – klidně i 40 let. To výslednou úsporu pochopitelně ještě násobí.

Důležitou výhodou technologie fotovoltaiky je i to, že je prakticky bezúdržbová. Jedinou součástkou, do které v průběhu let bude potřeba investovat, je střídač. Jde o výkonové zařízení s obvyklou živností 10-15 let. U popsané základní sestavy se jeho cena pohybuje kolem 20-30 tisíc korun, tak je třeba počítat s tím, že odhadem za nějakých 13 let od instalace bude potřeba tento prvek vyměnit. Dále je vhodné jednou za několik let objednat servisní kontrolu a zpracovat revizi kvůli požární bezpečnosti. Ale tyto položky jsou v porovnání s efektivitou systému velmi malé.

Co se stane, když využijeme víc vlastní elektřiny?
Velmi zajímavé je sledovat, jak propočty návratnosti ovlivní úprava některých základních parametrů. Pokud domácnost s takovouto elektrárnou bude mít elektrické vytápění, může využitelnost vlastní energie i bez baterie stoupnout až k 90 procentům. 

Návratnost investice by v takovém případě byla pouhých 3,7 let a celková úspora za 25 let by dosáhla takřka 728 000 korun. Pokud bychom pracovali i s přebytky a namísto pouhého posílání do sítě bychom je prodávali za aktuální tržní cenu nebo je ukládali do tzv. virtuální baterie, mohla by návratnost klesnout ještě níž.

O něco déle by se investice vracela v případě, že by domácnost využívala levnější tarif elektřiny. Pokud by cena za kWh nebyla 4,75 Kč, ale 3,50 Kč, snížila by se finální úspora při využití 90 procent energie zhruba na 550 000 (za 25 let) korun a návratnost investice by se pohybovala kolem 5 let.

Co může návratnost naopak snížit?
Ani sebelépe dimenzovaný bezbateriový systém si neporadí s tím, když se spotřeba sníží na nulu – třeba při odjezdu na víkend nebo na dovolenou. Jednou za čas to pochopitelně není takový problém. Ale pokud by takové odjezdy byly na programu několikrát do měsíce, je minimálně ke zvážení, zda si raději spíš pořídit sestavu s akumulací do baterie.  

Vyplatí se pořídit v tomto případě fotovoltaiku nebo investovat jinak?
Vstupní náklady investice do této fotovoltaiky jsou po odečtení dotace 100.000 Kč. Na začátku tedy musíte zaplatit 100 tisíc Kč ze svého a v průběhu dalších 25 let bude nutné zaplatit dalších skoro 55 tisíc Kč za revize a servis. Jelikož si na ně fotovoltaika „ušetří“, odečítáme je z ročních úspor.

Využijeme-li na začátku 100.000 Kč jinak a budeme je zhodnocovat na finančním trhu, kolik budeme mít za 25 let? Tady hraje velkou roli zhodnocení. Stejně jako není zcela jisté, jak se budou vyvíjet ceny elektřiny a servisu, není jisté, jakých zhodnocení trhy dosáhnou. Můžeme však vycházet z dat minulých i ekonomy a investory běžně uvažovanými zhodnoceními v jednotkách % ročně. Pokud má být investice na finančním trhu výnosnější než do fotovoltaiky, museli bychom dosahovat průměrného ročního zhodnocení ve výši alespoň 7,7 %. Tím se dostáváme na úroveň dynamických akciových strategií, kde bychom měli být schopni počítat také s vyšší mírou rizika, že naše investice může v čase poklesnout.

Oproti všem opatrnějším investičním strategiím (vyvážené fondy, dluhopisy, spořící účty, termínované vklady, stavební spoření apod.) bude tedy investice do fotovoltaiky pravděpodobně tou nejvýhodnější.

MODELOVÝ PŘÍKLAD Č. 2: Návratnost fotovoltaiky o velikosti 9 kWp s 11,6 kWh baterií a asymetrickým střídačem (nejčastěji využívaná sestava4)

Základní parametry sestavy:
•    Celková cena FVE 9kWp+11,6 baterie: 410 000 Kč
•    Dotace programu NZÚ: 170 000 Kč
•    Spotřeba vyrobené elektřiny: 70 %
•    Přebytky prodávané do sítě: 1,50 Kč/kWh
•    Cena elektřiny ze sítě: 4,75 Kč/kWh
•    Průměrný růst cen elektřiny: 5 % (ročně)
•    Výměna střídače: 65 000 Kč

Nejčastěji využívaná bateriová sestava pro rodinné domy nabízí ideální poměr cena/výkon. Plně asymetrický hybridní střídač zajistí efektivní využití vyrobené energie a nasměruje ji přednostně tam, kde je v daný okamžik skutečně potřeba. Baterie se postará o to, aby se zužitkovala i elektřina, pro kterou není okamžité využití. Domácnost tak může například svítit z vlastního zdroje i po setmění, když už elektrárna nevyrábí. Kapacita 11,6 kWh obvykle stačí na pokrytí na pokrytí běžné spotřeby během večera a noci.

Pokud by taková rodina zužitkovala 90 procent vyrobené energie (což je vzhledem k parametrům sestavy zcela reálné) a zbývající drobné přetoky by s vhodným tarifem prodávala do sítě (řekněme za 1,50 Kč/kWh), pak by se návratnost při započtení stejné míry inflace a zdražování elektřiny jako v předchozím případě pohybovala kolem 5,5 roku. 

Uvedená kalkulace počítá s využitím dotace ve výši 170 000 korun v rámci programu Nová zelená úsporám. Reálná vstupní investice tak u této sestavy činí 240 000 korun. Podobně jako v předchozím případě, i tady je dobré počítat zhruba po 10-15 letech s výměnou střídače kvůli opotřebení. Hybridní asymetrický střídač v současnosti vychází přibližně na 65 000 korun, dá se však předpokládat, že cena klesne. 

Ušetřím v tomto případě na elektřině dost?
Celková úspora, které lze s danou sestavou za 25 let garantovaného provozu dosáhnout, je za uvedených podmínek přibližně 1400 000 korun. Pokud od této částky odečteme náklady (tedy investici ve výši 240 000 korun a výměnu střídače za současnou cenu), dostáváme se na čistou úsporu 1170 000 korun.

Teoreticky může výtěžek z elektrárny u této sestavy o něco snížit ještě výměna baterie. Aktuálně používaná Li-ion technologie ale při správném používání může vydržet i celých 25 let.  

Vyplatí se pořídit v tomto případě fotovoltaiku nebo investovat jinak?
Pokud bychom chtěli zhodnocovat 240.000 Kč jinak a dosáhnout stejných výnosů, museli bychom ročně průměrně dosahovat zhodnocení 7,9 %. Tedy o 0,2 p.b. více než v prvním případě. I v tomto příkladě lze tedy doporučit využít své prostředky ke koupi fotovoltaické elektrárny, protože bude, ve srovnání se spořícími účty, termínovanými vklady a dalšími méně rizikovými způsoby zhodnocování peněz, výhodnější. 

MODELOVÝ PŘÍKLAD Č. 3: fotovoltaická elektrárna 4kWp

Základní parametry sestavy
•    Celková cena FVE o výkonu 4kWp bez baterie: 180 000 Kč
•    Dotace programu NZÚ: 0 Kč
•    Spotřeba vyrobené elektřiny: 20 %
•    Cena elektřiny ze sítě: 4,75 Kč/kWh
•    Průměrný růst cen elektřiny: 5 % (ročně)
•    Výměna střídače: 25 000 Kč

Jediným způsobem, jak v tomto případě dosáhnout alespoň nějaké návratnosti, by bylo prodávat přebytkovou elektřinu do sítě.

Ušetřím v tomto případě na elektřině dost?
Ani fotovoltaika ale není výhodná za všech okolností. Typickým příkladem, kde se ekonomicky nevyplatí, je domácnost se spotřebou kolem 1-2MWh za rok, například víkendová chata, kde člověk tráví opravdu jen pár dní v týdnu. Reálné využití takového zdroje by bylo minimální, možná nějakých 20 procent. Na rekreační objekt, který není trvale obýván, nelze čerpat dotace, takže návratnost statisícové investice by se pohybovala i přes 20 let, což je příliš.

Jiná situace by ovšem nastala v případě, že by se z víkendové chaty stala celosezónní záležitost. Taková úvaha má smysl například pro lidi před důchodem. Ti nyníi ještě chodí do práce, ale v dohledné době půjdou do důchodu a na chatě budou chtít trávit čas od jara až do podzimu, tedy celou sezónu, kdy fotovoltaika vyrábí nejvíc energie. 

Bez použití akumulační baterie by bylo možné efektivně využít asi 75 % generované elektrické energie – což je předpoklad umožněný například v domácnostech s bazénem – a prodávat přebytečnou energii zpět do sítě, by mohla dosáhnout bodu návratnosti mezi devátým a desátým rokem. Přes období 25 let může takový systém nabídnout úspory okolo 500 000 korun. 

Vyplatí se pořídit v tomto případě fotovoltaiku nebo investovat jinak?
V tomto případě je jednoznačně lepší využít své volné prostředky k jiné investici než do fotovoltaiky, která by neušetřila dostatečně ani na elektřině. Jak jsme zmiňovali na začátku, existuje nepřeberné množství investičních příležitostí, které mohou přinést zajímavé zhodnocení vašich prostředků. Díky své nízkonákladovosti dosahují dlouhodobě zajímavých výsledků tzv. ETF fondy.

Co je dobré ještě zvážit před investicí do fotovoltaického systému:
Efektivní využití fotovoltaiky spočívá ve skutečném využívání vyrobené energie, chování spotřebitele je jednou z nejzásadnějších rozhodujících položek pro výpočet návratnosti. Nejefektivnější je přizpůsobit životní styl tak, aby se spotřebiče používaly hlavně v době, kdy systém produkuje nejvíce energie, což bývá během dne. Pokud by využitelnost energie byla pouze 20 nebo 30 %, investice by se ekonomicky neprojevila jako výhodná.

Větší systém automaticky neznamená vyšší úspory. Důležitá je míra využití vyrobené energie. Každý fotovoltaický systém by měl být navržen na míru specifickým potřebám objektu, s cílem využít minimálně 60 % vyrobené energie.

Při výběru dodavatele je klíčové důkladné porovnání nabídek. Různé firmy nabízí podobné systémy za velmi rozdílné ceny. Návratnost investice se tedy může u jednotlivých dodavatelů výrazně lišit. Prověřené firmy najdete na webu Refsite.info

Ekonomické hledisko není jediným faktorem rozhodování. Pro někoho může být prioritou zvýšení energetické nezávislosti nebo využívání ekologického zdroje energie. 

Pořízení fotovoltaického systému lze chápat také jako dlouhodobou investici do budoucnosti, například jako přípravu na období důchodu, kdy mohou být příjmy nižší a snížení nákladů na energie je vítané.
Důležitým aspektem je také zvýšení hodnoty nemovitosti. Dům s vlastním zdrojem energie bude mít na trhu vyšší hodnotu ve srovnání s identickým domem bez fotovoltaiky. Kromě zvýšení ceny nemovitosti se instalace fotovoltaického systému promítá i do Průkazu energetické náročnosti budovy, kde je na základě konkrétního výpočtu vidět snížení energetické náročnosti budovy a příp. změna klasifikační třídy.