Co se stane s mou dlouhodobou investicí, pokud se nedožiji jejího předpokládaného konce?

V případě smrti se veškeré majetky a závazky vypořádávají skrz dědické řízení, pokud ovšem existuje závěť, která splňuje nutné požadavky, tak má přednost před děděním ze zákona.

Po smrti člověka dojde k přidělení notáře a ten vstoupí do kontaktu s některým z dědiců a započne dědické řízení. Notář by se měl nejprve přesvědčit, zda neexistuje závěť, dále pak zmapovat aktiva i závazky zemřelého, ocenit je, vyrovnat případné dluhy z existujícího majetku a zbytek rozdělit dědicům.

Klasické dědictví ze zákona se dělí na několik tříd, do té první spadají děti a manžel nebo partner zemřelého – ti všichni dědí rovným dílem. Pokud nedědí děti zemřelého, dědí dále vnoučata, a tak se dále pokračuje v přímé linii. Ve druhé třídě je to manžel či partner s rodiči, nebo spolužijící osoba. Třídy pokračují dále až k sourozencům, jejich dětem či tetám a strýcům.

Pokud je po zemřelém nalezena uznatelná závěť postupuje se dle ní, i ta má ovšem svá omezení a nemusí platit vždy. Nejvýznamnější podmínkou je, že nezletilí potomci musí z majetku zesnulého dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilí potomci aspoň tolik, kolik odpovídá jedné polovině jejich dědického podílu ze zákona. Není možné tak skrze závěť obejít své děti.

Dědictví podílových listů pobíhá tak, že investiční společnost sdělí notáři, kolik podílových jednotek dotyčný ke dni úmrtí vlastnil. V případě vlastnění akcií se notář obrací na středisko cenných papírů (české cenné papíry) či na jednotlivé obchodníky s cennými papíry (zahraniční cenné papíry). Poté se oprávnění pozůstalí domlouvají se společnostmi na dalším postupu. V investici tak může dědic pokračovat, nebo je odprodat a peníze poslat na bankovní účet.