Pojišťovny k lidem v insolvenci přistupují nejednotně. Některé vás úplně odmítnou pojistit, neboť se domnívají, že pojištění během insolvence nemá smysl. Jiné vás pojistí, ale budou chtít souhlas od insolvenčního správce. Prvním úkolem tedy je zjistit, které pojišťovny vás vůbec pojistí. Některé pojišťovny individuálně zhodnotí přijetí do pojištění například podle toho, jak plníte splátkový kalendář a jakou máte platební morálku. Pojišťovna se také může rozhodnout omezit maximální pojistné částky, které lze sjednat, čímž zastropuje maximální výši pojistného, kterou budete platit.

V oddlužení se váš příjem rozdělí na splátku vašeho dluhu, kterou určí váš insolvenční správce, a měsíční nezabavitelnou částku (v roce 2025 musí být minimálně ve výši 13 027 Kč). S nezabavenou částí příjmu můžete nakládat libovolně a platit z něj můžete takřka cokoliv, a to včetně životního pojištění. 

Jak při insolvenci funguje výplata plnění z životní pojistky?

Životní pojištění má podle občanského zákoníku vždy podobu takzvaného obnosového pojištění. To funguje na principu sjednání určité pojistné částky (obnosu), kterou vám při splnění podmínek smlouvy pojišťovna vyplatí. Nezkoumá se, zda a k jaké finanční újmě došlo. Vyplacené plnění tak může být považováno za mimořádný příjem, který by insolvenční správce mohl vyplatit věřitelům.

Naštěstí pro dlužníky totiž už existuje judikatura, která situaci s obnosovým pojištěním vysvětluje jinak (ne jako obohacení). Soudy, včetně Ústavního soudu, dospěly k závěru, že pojistné plnění z životního pojištění se insolvenčnímu správci vydávat nemusí. Důvod je podle jejich nálezů prostý: tyto peníze neslouží k vlastnímu obohacení, ale k náhradě újmy vzniklé při zdravotních problémech. 

To je důležité rozhodnutí. Proč? Mezi příjmy, které se mohou v insolvenci strhnout, patří nejen mzda nebo příjem z podnikání, ale také důchody včetně invalidního. Pojištění invalidity v životním pojištění vám tak může s výpadkem příjmu v invaliditě pomoci.

A co když osoba v insolvenci zemře? 

Častým mýtem je, že plnění ze životního pojištění jde v případě smrti pojištěného do dědictví, s čímž by byla potíž: dědictví je totiž součástí majetkové podstaty, insolvenční správce jej může odevzdat věřitelům (je pak na individuálním jednání se správcem, aby pojistné plnění vynechal). To však v praxi nenastane. 

Nárok na pojistné plnění mají takzvané obmyšlené osoby, které zemřelý pojištěný uvedl do smlouvy. Pokud je neuvedl, tak pojistné plnění připadne manželu pojištěného, není-li ho, dětem pojištěného. Není-li ani těchto osob, nabývají práva na pojistné plnění postupně rodiče pojištěného, osoby, které s ním žily po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na pojištěného. Pouze v situaci, kdy nejsou tyto osoby, nabývají plnění dědici pojištěného. 

Protože pojistné plnění tedy není předmětem dědictví, do majetkové podstaty se vůbec nebude zahrnovat a dané osoby si mohou ponechat celé plnění. Osoba v insolvenci se tak nemusí obávat, že by pojištění v případě smrti nesplnilo svůj účel.